|
|
Čínsko-sovětská roztržka, 1958-1964
Panák, Břetislav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
K čínsko-sovětské roztržce na přelomu padesátých a šedesátých let vedla kombinace problémů kolem nacionalismu, národního zájmu, domácí politiky, osobnostních problémů, kulturních rozdílů, hraničních sporů, sovětsko-amerického détente, komunikačních problémů, nepochopení z důsledku nedostatku informací a odlišných interpretací ideologie. Cílem diplomové práce je analyzovat všechny podstatné vnitřní i vnější faktory, které ovlivňovaly stále se zhoršující vztahy obou zemí. Autor se v této interdisciplinární studii snaží o přemostění rozdílů mezi diplomatickou historií a teoriemi mezinárodních vztahů, poddisciplín historických věd a politologie. V první části jsou pomocí moderních teorií mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus a konstruktivismus) rozebrána hlavní tvrzení vedoucích představitelů současné historiografie čínsko-sovětské roztržky (Lorenz Lüthi, Sergey Radchenko, Xia Yafeng, Austin Jersild). Druhá část se zabývá samotným historickým popisem sovětsko-čínské roztržky. Důraz je kladen zejména na čínský pohled na roztržku a roli Mao Ce-tunga v jejím průběhu. Ačkoliv je práce ohraničená roky 1958 až 1964, je nezbytné zapracovat do její struktury i období této fázi předcházející a následující. Zejména kulturní, ideologické a národní faktory roztržky měly dlouhodobější trvání a nešlo by je...
|
|
|
Realism and the Nixon Administration: Triangular Diplomacy as a Tool of US Foreign Policy
Moravčík, Vladimír ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá zahraniční politikou USA za vlády Richarda Nixona. Konkrétněji zkoumá přístup USA ke komunistické Číně (ČLR) a trojúhelníkové diplomatické vztahy mezi USA, SSSR a ČLR. Diplomová práce vychází po teoretické stránce z realismu, zejména z ofensivního a defensivního neorealismu reprezentovaným Johnem Meiersheimerem a Kennethem Waltzem. Diplomová práce aplikuje teoretický koncept wedging strategií jako nástrojů power-balancingu na vybranou zahraniční politiku USA. Diplomová práce provádí kvalitativní případovou studii pomocí metody process-tracing. Kauzální mechanismus odvozený z konceptu zaklínění strategií je teoretizován a dále aplikován v analýze. Analýza zahraniční politiky USA vůči Číně obsažená v diplomové práci zkoumá jednotlivé stopy teoretizovaného mechanismu wedgingu. Výsledky analýzy ukazují, že USA narušily čínsko- sovětské spojenectví pomocí strategie defensivního wedgingu využitím čínsko-sovětského rozkolu. USA navázaly politické styky s ČLR a nabídly čínskému vedení strategické záruky nepřímo namířené proti SSSR. Tyto záruky byly posléze předmětem klíčových klauzulí Šanghajského komuniké z roku 1972.
|
|
|
Čínsko-sovětská roztržka, 1958-1964
Panák, Břetislav ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
K čínsko-sovětské roztržce na přelomu padesátých a šedesátých let vedla kombinace problémů kolem nacionalismu, národního zájmu, domácí politiky, osobnostních problémů, kulturních rozdílů, hraničních sporů, sovětsko-amerického détente, komunikačních problémů, nepochopení z důsledku nedostatku informací a odlišných interpretací ideologie. Cílem diplomové práce je analyzovat všechny podstatné vnitřní i vnější faktory, které ovlivňovaly stále se zhoršující vztahy obou zemí. Autor se v této interdisciplinární studii snaží o přemostění rozdílů mezi diplomatickou historií a teoriemi mezinárodních vztahů, poddisciplín historických věd a politologie. V první části jsou pomocí moderních teorií mezinárodních vztahů (liberalismus, realismus a konstruktivismus) rozebrána hlavní tvrzení vedoucích představitelů současné historiografie čínsko-sovětské roztržky (Lorenz Lüthi, Sergey Radchenko, Xia Yafeng, Austin Jersild). Druhá část se zabývá samotným historickým popisem sovětsko-čínské roztržky. Důraz je kladen zejména na čínský pohled na roztržku a roli Mao Ce-tunga v jejím průběhu. Ačkoliv je práce ohraničená roky 1958 až 1964, je nezbytné zapracovat do její struktury i období této fázi předcházející a následující. Zejména kulturní, ideologické a národní faktory roztržky měly dlouhodobější trvání a nešlo by je...
|
host ::
RSS.